Máme doma žížaly

Že žížaly nemají nic společného s kruhem? Omyl. Žížaly dokážou zpracovat zbytky našich potravin zpět v úrodnou půdu, ze které (snad) naše potraviny vzešly. Je to názorná ukázka jednoho přírodního cyklu, kterou můžete sledovat klidně v obýváku svého panelového bytu.

A co se stane, když nebudete házet bio odpad do normálního koše?

Nebudete ho muset tak často vynášet. A jako bonus vám nebude tolik smrdět. V koši totiž nejvíce smrdí právě bio odpad, který se v igelitovém pytli začne zapařovat, rozkládat a pouštět vodu. A ta voda nejen smrdí, ale ještě k tomu ráda teče z koše ven. Tenhle příběh zná asi každý z nás.

Byl to úplně obyčejný den, když jsem poprvé slyšela o kompostéru s kalifornskými žížalami, tzv. vermikompostéru. Že prý dokáže zpracovávat zbytky až od čtyřčlenné rodiny a vytvořit hodnotný kompost během tří měsíců.

Ihned jsem věděla, že tohle chci.

Nevím, jestli jsem se víc zamilovala do představy, že dokážeme efektivně zužitkovat “odpad” na úrodnou půdu a nebo do zeleného designového vermikompostéru od české firmy Plastia. Ten totiž zrovna v té době Plastia vytvořila se společensky prospěšným podnikem KOKOZA a propagace jejich nového počinu mě zasáhla přímo do srdce.

Na mé studentské poměry byla jeho cena dost vysoká a tak jsem věděla, že musím přesvědčit přítele. Ale jak? Ještě byl možná trochu rozhozený z toho, že jsem se k němu fakt nastěhovala, a už tam chci tahat žížaly? A za ty prachy?

Měla jsem štěstí.

Po nějakém čase, kdy občas na vermikompostér NÁHODOU přišla řeč, jsme se společně objevili na akci, kde KOKOZA na kompostér dávala slevu. Nebyl čas o tom moc přemýšlet – tohle musíme využít. A tak za pár dní bylo objednáno.

Podstata kompostéru se žížalami je, že v něm musíte mít žížaly. Slyšela jsem již názor, že stačí naše žížaly dešťovky, ale nemám s nimi zkušenost, takže nedokážu potvrdit ani vyvrátit. Každopádně správně by v kompostéru měly žít kalifornské žížaly, které jsou větší a narozdíl od našich dešťovek, které se rády vrtají do hloubky, se kalifornské žížaly zdržují spíše na povrchu, kde se také nachází zbytky jídla.

Jak možná víte, žížaly nemají zuby.

Takže potravu nekoušou, ale musejí počkat, až se začne pomalu rozkládat. Vzniklý sliz (nebo jak tu nádheru nazvat) poté olizují. Tohle je zásadní princip a také možná zásadní problém vermikompostéru. Není totiž snadné vybalancovat množství žížal (které popravdě nemáte úplně pod kontrolou) s množstvím a stavem zbytků, které do kompostéru přidáváte.

Pokud dáváte zbytků málo, žížaly nemají dost potravy, v kompostéru nemá co tlít a tím se tam netvoří dost vlhkosti. A žížaly mají rády vlhkost. Pokud zbytků dáváte moc, žížaly je nestíhají zpracovávat a v kompostéru zůstávají tlející zbytky dlouho, což naopak mají rády octomilky a různé plísně.

Je jasné, že vermikompostér není pouze vypíglovaný domeček pro žížaly.

Je to takový malý svět, který potřebuje další pomocníky pro své správné fungování. Plísně, broučci a další havěti pomáhají zbytky předzpracovat a mohou tedy zrychlovat a zefektivňovat zpracovávání bio odpadu. Je ovšem možné, že se jim bude dařit více, než se vám bude líbit.

Je to již téměř dva roky, co doma vermikompostér máme a musím říct, že je to větší výzva, než jsem čekala. Zároveň je to ale fakt zábava, která vás naučí spoustu věcí, a mimo jiné je to skvělé téma na firemní večírek.

Pořád žasnu nad tím, jaké množství bioodpadu mizí v našem vermikompostéru – jako by byl snad bezedný.

Je to úžasný nástroj pro každého, kdo nemá možnost mít klasický kompost, ale už ví, že bio odpad není odpad a že rozhodně nepatří do komunálního směsného odpadu.

Příště tedy třeba o tom, jak vermikompostér založit a jakým chybám se vyvarovat.

 

Pokud tě žížaly taky tak nadchly, ukaž tenhle článek svým přátelům! 🙂

Žiju v tomhle světě už 30 let a pořád se něco učím. Naučila jsem se nenásilně vystupovat z proudu, abych žila život, se kterým je má duše spokojená. Dívám se kolem sebe a pokud je v mém okolí třeba něco změnit, udělám to. Nejsem lhostejná ke světu, ve kterém žiju, proto se snažím žít život, který mi dává smysl. A moc si do toho nenechám mluvit. Ráda sdílím své zkušenosti, myšlenky a nápady s okolním světem.

Více o mně si přečtěte zde>>.

4 odpovědi na “Máme doma žížaly”

    1. Ahoj Júlie, předně moc děkuji za tvůj komentář – je to radost někoho takhle nakopnout (inspirací). 🙂

      Článek o založení kompostéru chystám, tak stačí sledovat a určitě se dočkáš. 🙂

      Přeji krásné dny,

      AN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *