Proč v jednom kole?

Jako malá jsem měla radši trojúhelník. Ostře jedinečný. Nebo šesti- či osmihran. Až ušlechtilá pravidelnost. A nepravidelné úhelníky? Úplná rebélie. Ani nevím, kdy se stalo (a co se vlastně stalo), že jsem si oblíbila kruh.

Ten obyčejný kruh…

Vybavuji si moment na Erasmu v Budapešti, kde jsem v obchodě s cetkami zahlédla nyní již tolik let oblíbený prstýnek. Prstýnek s kruhem. Vlastně ho tvoří dva kruhy – jeden by bez druhého nebyl kruhem. Dokonalý tvar.

Vnímám kruh jako symbol jednoty. Symbol propojenosti. Symbol spojení.

Kruhem znázorňujeme Slunce, naši Zemi i Měsíc (v úplňku či novu). Kruhy se tvoří na vodě i ve vzduchu (alespoň tomu, kdo to umí s dýmkou). Kruhové máme objezdy i kola našich dopravních prostředků, které nás díky svému tvaru přepravují, kam se naší duši (nebo vlastně tělu) zachce.

Kruh (a jeho prostorová sestra koule) mají pro mě záhadné fyzikální vlastnosti. Díky tomu se ve Vesmíru tvoří kulovitá tělesa a z bublifuků našich dětí létají kulaté bubliny.

Pokud se kružnice otáčí, stává se z ní koule. Vezmeme-li si do ruky kružítko a začneme si hrát s kružnicemi, brzy zjistíme, že kolem jedné kružnice nalézá své místo dalších šest. Kromě jiného je “šest kolem jednoho” tématem Starého zákona: šest dní práce a jeden den odpočinku. Pokračujeme-li s vytvářením kružnic nadále, vzniká Květ života, prastarý esoterický symbol, který můžeme najít na starodávných artefaktech nebo ve vitrážových oknech chrámů.

Z hlediska posvátné geometrie kruh symbolizuje Nebe (oproti tomu čtverec představuje Zemi). Sjednotíme-li oba tvary, které mají stejný obvod, mluvíme o “kvadratuře kruhu” (nebo také “cirkulatuře čtverce”). Nad čím mi zůstává rozum stát je fakt, že pokud do čtverce vepíšeme obrys Země, pak kruh s totožným obvodem, jako má čtverec, určuje střed obrysu Měsíce. Z 99,9 % je takto definovaná velikost Měsíce vůči Zemi přesná. Země a Měsíc tedy provádějí přesnou kvadraturu kruhu.* Tomu tedy říkám snoubení Nebe (kruh) se Zemí (čtverec), které daleko přesahuje pouze symboliku.

Na tomto blogu bych se ráda věnovala několika tématům, jež dle mého vnímání sjednocuje právě kruh.

Ten je pro mě totiž symbolem také:

  • naší planety – respektu k ní (protože ona je naším domovem), udržitelného způsobu života a potažmo i lásky k sobě;
  • cyklů, které se chtě nechtě objevují v našich životech i našich tělech – Měsíc, Slunce, menstruace, biologické hodiny a tak nějak život vůbec – věda o biologických hodinách se nazývá chronobiologie;
  • poradního kruhu, náramné formy otevřené komunikace, která je v lidských společenstvích využívaná odnepaměti;
  • komfortní zóny, jež si představuji jako kruh, jehož pomyslnou hranici se snažím co nejčastěji překračovat, protože jedině tam rostu (překonávání sama sebe bylo také hlavním tématem mého prvního blogu).

Baví mě vnímat symboliku kruhu a jeho souvislostí až do největších dálek mého vědomí. Uvědomuji si, kolika kruhů jsem součástí a chvílemi jde mi z toho hlava kolem.

Kruh je přítomný všude a pro mě je symbolem života vůbec. Těším se, co nám tahle společná cesta přinese.

 

Pokud jsem ti aspoň trochu změnila pohled na “ten obyčejný kruh”, ukaž tenhle článek svým přátelům! 🙂

_____

*Informace o posvátné geometrii jsem čerpala z publikace Posvátná geometrie od Mirandy Lundyové z edice PERGAMEN, vydané nakladatelstvím Dokořán, s.r.o. v roce 2013.

Žiju v tomhle světě už 27 let a pořád se něco učím. Naučila jsem se nenásilně vystupovat z proudu, abych žila život, se kterým je má duše spokojená. Dívám se kolem sebe a pokud je v mém okolí třeba něco změnit, udělám to. Nejsem lhostejná ke světu, ve kterém žiju, proto žiju život, který mi dává smysl. A moc si do toho nenechám mluvit. Ráda sdílím své zkušenosti, myšlenky a nápady s okolním světem a srdce mi skáče radostí, když někoho inspiruji.

Více o mně si přečtěte zde>>.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *